Linux

• Jedná se o pouhé jádro systému, neboli kernel (= low level jádro systému, které nám umožnuje komunikovat s hardwarem), který nám zprostředkovává rozhraní mezi hardwarem a dalšími programy a poskytuje nad nimi úroveň abstrakce.
• Vytvořil ho Linus Torvalds.
• Dále má na starosti správu dostupných prostředků (paměť, disky...) a procesů.
• Na jádru se následně staví různé programy a utilitity

GNU

• Zkratka pro GNU's Not Unix, bylo vytvořeno Richardem Stallmanem.
• Ve většině distribucích jsou k samotnému jádru (kernelu) dodány GNU utility, init systémy (systemd, openrc, ...), bootloadery (grub, systemd-boot, ...), window servery jako xorg nebo wayland, desktop environmenty (DE - GNOME, XFCE, KDE, ...), window managery (WM - Sway, Hyprland...) a programy, které používáme na denní bázi (prohlížec, textový editor, přehrávač hudby a videa, ...).
• Tyto komponenty jde nahradit za jiné, podle Vašeho vkusu a uvážení (- jsou tím, co spolutvoří výsledný operační systém/distribuci, ale nejsou pevně dané)

Jak vznikl Linux?

• Jádro linux vzniklo jako projekt Linuse Torvaldse, který se po vzoru systému MINIX rozhodl napsat vlastní UNIXové jádro Linux (Linus + UNIX).
• Linux byl jeho vysokoškolský projekt a Linus ani nepředpokládal, že by se jeho jádro mohlo nějak více uchytit.
• Původně se Linux měl jmenovat Freax (Free + freak + x [jako uniX]), ale když jeho spolupracovník viděl tento název na jejich FTP server, tak se rozhodl ho přejmenovat na Linux.
• V roce 1984 se GNU snažilo pracovat na kompletním Unix-like systému. Když Linus přišel se svým jádrem byl GNU systém skoro dokončen - až právě na jádro (the GNU hurd).
• Přirozeně, uživatelé hledali software, který k novému jádru přidružit, a GNU utility byli "nejvhodnější".

Proč zrovna linux?

• Používáme, protože je Open-source a lze ho lehce upravit, tudíž každý systém může fungovat uplně jinak než ten nějaký jiný - jde čistě o preferenci uživatele systému, dále nám umožňuje dělat věci co bychom nemohli udělat na Windows nebo MacOS.
• Je kompatibilní skoro s každým hardwarem a hlavně funguje dobře na starších zařízeních, ve většině případů lépe jak Windows.

Filozofie linuxu

• Vše je soubor – uživatel může jednoduše systém přenastavit, dokonce i disky a procesy jsou reprezentovány pomocí souborů.
• Open-source - kód je veřejně dostupný pro všechny, každý si ho může přečíst a vidět jak celý projekt funguje.

Linux Filesystem

/                       # root, Počátek disku
├── bin/                # Základní spustitelné programy
├── dev/                # Všechny disky, serial porty, perifierie a mnoho dalšího
├── etc/                # Konfigurační soubory systému, služeb a programů
├── usr/                # Uživatelská data a programy
│   ├── bin/            # Základní spustitelné programy (/bin odkazuje na /usr/bin)
│   ├── man/            # Dokumentace k programům
│   ├── lib/            # Různé knihovny
│   ├── local/          # Lokálně nainstalované programy a jejich data
│   └── share/          # Sdílená data programů, dokumentace a spoustu dalšího
├── home/               # Domácí složka, kde jsou uživatelé
├── lib/                # Systémové knihovny
├── sbin/               # Systémové spustitelné programy
├── tmp/                # Dočasné soubory, které se po restartu vymaží
└── var/                # Ukládání promněnlivých dat
    ├── log/            # Různé logy systému a služeb
    ├── lock/           # Prevence konfilktů mezi programy
    └── tmp/            # Dočasné soubory

Jak fungují soubory v Linuxu?

Rozlišování soborů

• Ve Windows se typy souborů určují podle přípon (.png, .jpg...).
• V Unixových systémech se typ souboru určí pomocí headeru, což je pár prvních bajtů v souboru.
• V headeru souboru uložené tzv. magic numbers, podle kterých můžeme určit typ souboru.

Pohybování po systému

• Linuxu máme dva typy cest relativní a absolutní, všechny příkazy berou oba typy cest.
• Absolutní cesta = celá cesta z root adresáře.
• Relativní cesta = cesta z aktuálního pracovního/specificky definovaného (~ pro /home/, - pro předchozí cestu kde jsme byli...) adresáře do cílového adresáře

Opravnění souborů

• V Linuxu se oprávnění souborů liší od Windows
• Určujeme oprávnění pro vlastníka, skupinu a ostatní
• Pro každého lze určit 3 práva:

• r = číst (read)
• w = psát (write)
• x = spustit (execute)

• Tyto oprávnění můžeme zapsat pomocí čísel:

• 4 = číst (read)
• 2 = psát (write)
• 1 = spustit (execute)
  Tyto čísla se nakonec sčítají > vyjde finální číslo, např. 6 = číst, psát ale ne spustit
• Na zapamatování, znám krásnou báseň od našeho učitele kybernetiky:

"r,w,x
4,2,1" - Nathan

Distribuce

• Každý kdo někdy používal Linux pozná některé známé distribuce jako Ubuntu, Debian nebo Arch. Existují stovky různých distribucí a každý si najde vlastní, která mu sedne.
• Vzhledem k tomu, že Linux je pouze jádro a instalace softwaru je náročná pro uživatele, využíváme tzv. package managery (apt, pacman, dnf).
• Package managery se liší podle distribuce, nedají se v distribuci změnit, na rozdíl od ostatních věcí v distribuci.
• Z tohoto důvodu je potřeba si vybrat distribuci, která se nám líbí. (nebo kvůli sociálnímu statutu, např. arch uživatelé)
• Distribuce jsou verze Linuxu s předinstalovanými a přednastavenými nástroji a aplikacemi.

Instalace

• Pokud nechceme instalovat Linux, nebo jiný operační systém přímo na náš počítač, je možné ho virtualizovat, k tomu nám pomohou programy jako je VMware a VirtualBox.
• Instalace je rozdílná podle distribuce, kterou jsme si vybrali.
• Pokud budeme instalovat systém s automatizovaným instalačním procesem (cokoliv kromě Arch Linuxu apod.), tak se nás bude ptát na následující věci:

• Uživatele a jejich hesla
• Rozdělení disku na oddíly – swap, root, boot
• Swap = oddíl na disku, který se používá při zaplnění fyzické paměti RAM, ve windows známé jako pagefile

Terminál

• Terminál je program (ve windows známý jako command prompt), ve kterém spouštíme shell.
• Shell je interpreter příkazů pro kernel, zvládne udělat všechno co jde udělat skrze normální aplikaci.
• V terminálu můžeme používat shell redirection, což je způsob, jak v terminálu zacházet s daty

Piping

Při pipingu se používá operátor |, který přesměruje výstup jednoho příkazu do jiného

Writing

Pokud chceme zapsat výstup příkazu do souboru, můžeme použít operátor > a za něj napsat jméno souboru. Pokud už soubor existuje, přepíše ho.

Appending

Dělá to samé jako writing, ale když použijete operátor >> se jménem souboru, který už existuje, tak výstup přidá na konec existu

Příkazy v terminálu

• Jestli chcete používat Linux, tak je dobré znát nějaké základní příkazy, které budete používat na denní bázi.
• K příkazům můžeme přidat i argumenty (v <>), které přidávají doplňující informaci a nastavení příkazu.

Ukázky příkazů

whoami

• whoami nám řekne za jakého uživatele jsme přihlášeni
• Ukázka:

student@ssps:~$ whoami
student
student@ssps:~$

id

• id nám ukáže ID uživatele a skupin, kterých je členem
• Ukázka:

student@ssps:~$ id
uid=1000(student) gid=1000(student) groups=1000(student),998(wheel)
student@ssps:~$ 

uname

• uname neboli unix name, nám vypíše systémové údaje o našem stroji
• Argumenty:

• -a (všechno) = vypíše nám všechny možné informace o systému
• -n (hostname) = vypíše nám naše síťovém jméno počítače
• -v (verze kernelu) = vypíše nám verzi kernelu
• ...

• Ukázka:

student@ssps:~$ uname -a
Linux KempyMachine 6.15.2-arch1-2 #1 SMP PREEMPT_DYNAMIC Tue, 10 Jun 2025 20:00:00 +0000 x86_64 GNU/Linux
student@ssps:~$ 
``

cd <cílový adresář>

• cd neboli change directory je jeden z nejpoužívanějších příkazů, slouží k přesuntí z adresáře do jiného adresáře
• Ukázka:

student@ssps:~$ cd Desktop
student@ssps:~/Desktop$ 

ls

• ls neboli list, nám vypíše soubory a adresáře v momentálním adresáři
• Nepovinné argumenty:

• -l (long listing) = vypíše více informací o souborech a adresářích
• -a (all) = vypíše všechny soubory a adresáře (i skryté)
• ...

• Ukázka:

student@ssps:~/Pictures$ ls -la 
total 15547
drwxr-xr-x    5 student student   4096 feb   6 15:12 .
drwx--x---   15 student student   4096 feb  13 16:41 ..
-rwx------    1 student student   2506 feb  24 23:36 .cat.jpg
-rwxrwx---    1 student student   4849 feb  24 23:36 dog.png
student@ssps:~/Pictures$

mkdir <jméno složky>

• mkdir neboli make directory, nám vytvoří nový adresář
• Ukázka:

student@ssps:~$ mkdir Adresar1
student@ssps:~$ cd Adresar1
student@ssps:~/Adresar1$ 

rmdir <jméno složky>

• rmdir neboli remove directory, nám vymaže prázdný adresář
• Ukázka:

student@ssps:~$ rmdir Adresar1
student@ssps:~$ cd Adresar1
cd: no such file or directory: Adresar1

student@ssps:~$ 

touch <soubor>

• touch nám vytvoří nový soubor
• využívá se na upravování metadat u souborů, jako třeba pro změnu času poslední úpravy souboru

cat <soubor>

• cat neboli concatenate, nám vypíše obsah souboru
• Ukázka:

student@ssps:~$ cat soubor.txt
Ahoj

student@ssps:~$ 

cp <původní místo> <cílové místo>

• cp neboli copy, nám zkopíruje soubor nebo adresář
• můžeme použít switch -r aby nám rekurzivně zkopíroval adresář, to znamená že nám zkopíruje soubory a adresáře v něm
• Ukázka:

student@ssps:~$ ls
soubor.txt

student@ssps:~$ cp soubor.txt soubor1.txt
student@ssps:~$ ls
soubor.txt soubor1.txt

student@ssps:~$

mv <původní místo> <cílové místo>

• mv neboli move, nám přesune soubor nebo adresář
• lze použít pro přejmenování adresářů nebo souborů
• Ukázka:

student@ssps:~$ ls
adreasrr

student@ssps:~$ mv adreasrr adresar
student@ssps:~$ ls
adresar

student@ssps:~$ 

rm <soubor/adresář>

• rm neboli remove, nám vymaže soubory nebo adresáře
• používáme hlavně switch -rf, který nám smaže celý adresář s věcmi uvnitř něj
• Ukázka:

student@ssps:~$ ls
MyLife

student@ssps:~$ rm -rf MyLife/
student@ssps:~$ ls

student@ssps:~$ 

tree

• Vypíše rozvětvení adresářů a souborů v nich
• Ukázka:

student@ssps:~$ tree
├── Downloads/ 
├── Pictures/ 
└── Public/ 
    ├── obrazek.jpg
    └── textak.txt

3 directories, 2 files
student@ssps:~$ 

pwd

• pwd neboli print working directory, nám zobrazí absolutní cestu aktuálního adresáře
• Ukázka:

student@ssps:~$ pwd
/home/student/

student@ssps:~$ 

vim/nano/micro (textové editory)

• Textové editory nám pomáhají upravovat čisté UTF8/ASCII soubory, mají speciální funkce, podle toho, který využijeme
• Nano je nejjednodušší pro uživatele na pochopení
• Vim je naopak težší, ale jde si v něm více vyhrát a upravit si ho
• Ukázka:

První řádek

Třetí řádek :)
~
~
~
~
~
:                                                    0,0-1  All

grep

• grep neboli global regular expression print, nám vyhledá specifický string v souboru
• Argumenty:

• -r (rekurzivní) = vyhledá i v podsložkách
• -i (ignoruje kapitalizaci) = ignoruje, zda je písmeno velké, či malé
• -E (regulérní exprese - regex) = pomocí tohoto argumentu nemusíme hledat string, ale regex
• ...

sudo <příkaz>

• sudo neboli superuser do spustí příkaz jako privilegovaný uživatel root, který má právo na systému udělat cokoliv
• Ukázka: Spuštění příkazu jako neprivilegovaný uživatel

student@ssps:~$ apt update
Reading package lists... Done
E: Could not open lock file /var/lib/apt/lists/lock - open (13: Permission denied)
E: Unable to lock directory /var/lib/apt/lists/
W: Problem unlinking the file /var/cache/apt/pkgcache.bin - RemoveCaches (13: Permission denied)
W: Problem unlinking the file /var/cache/apt/srcpkgcache.bin - RemoveCaches (13: Permission denied)

V ukázce vidíte, že příkaz na aktualizaci repozitářů selhal, protože uživatel student na něj nemá oprávnění.

• Ukázka: Spuštění příkazu s použitím sudo

student@ssps:~$ sudo apt update
[sudo] password for student:         
Hit:1 http://security.ubuntu.com/ubuntu jammy-security InRelease
Hit:2 http://archive.ubuntu.com/ubuntu jammy InRelease
Hit:3 http://packages.microsoft.com/repos/code stable InRelease
Hit:4 http://cz.archive.ubuntu.com/ubuntu jammy InRelease

Naopak při použití sudo příkaz fungoval, protože byl spuštěn jako uživatel root

chmod

• chmod neboli change mode, nám změní oprávnění adresáře nebo souboru
• Příklady použití:

• chmod 764 soubor -> nastaví práva rwx pro vlastníka, rw- pro vlastníkovu skupinu a r-- pro ostatní
• chmod u+rwx,g+rw,o+r soubor -> vykoná totéž jako předchozí příklad

chown

• chown neboli change ownership, nám změní vlastníka souboru/adresáře

wget

• Používá se k nahrávání nebo stahování dat z nebo na server
• Zabudované rekurzivní stahování
• Je vysoce konfigurovatelný

curl

• Stahuje soubory z internetu
• Oproti wget podporuje více protokolů, avšak je méně konfigurovatelnější

file <soubor>

• Používá magic numbers na zjištění typu souboru
• Ukázka:

student@ssps:~$ file word-dokument.docx
word-dokument.docx: Microsoft Word 2007+

student@ssps:~$ 

top/htop/btop

• Systémové monitory, ukazují nám vizuální využítí systému